Loď zvaná Clermont

Před 212 lety, přesně 17. srpna 1807, se první pasažéři nalodili na parník Clermont konstruktéra Roberta Fultona. Cestu z New Yorku do Albany, jež po souši tehfy trvala týdny, Clermont zvládl za závratně rychlých dvaatřicet hodin. Clermont nebyl prvním parníkem, byl ale z „nulté generace“ lodí nepoháněných plachtami prvním komerčně úspěšným plavidlem. To rozhodlo o tom, že za první parník je všeobecně uznáván právě on.

„Nyní již nejsme závislí na tom, až zafouká vítr,“ prohlásil tenkrát Fulton s uspokojením. Nemýlil se. Jeho paroloď, která se oficiálně jmenovala North River Steamboat, překonávala všechny rekordy.

Model Fultonova Clermontu

V roce 1807 úspěšně zvládla cestu mezi New Yorkem a Albany. Není nicméně pravda, že by Clermont dokázal jako první paroloď přeplout také Atlantik – tato čest připadla až roku 1819 lodi Savannah, ještě o něco dříve, roku 1816, se Élise pustila přes La Manche.

Než mohl Robert Fulton slavit úspěch, musel si projít množstvím svízelných zkušeností. Před Clermontem navrhl dva parníky, jejichž konstrukce se příliš neosvědčila. Ve službách Napoleona Bonaparta zkonstruoval hned dvě ponorky, které se mimochodem jmenovaly Nautilus. Když ale Bonaparte zjistil, že Fultonovy ponorky i parníky jsou příliš primitivní, než aby mu umožnily prolomit anglickou námořní blokádu kolem kontinentu, přestal vynálezce podporovat. Fulton se tedy roku 1805 přesunul do Spojených států a začal hledat investora. Cíl? Paroloď schopná bezpečně a rychle, nezávisle na rozmarech počasí přepravovat pasažéry i náklad.

Rytina Clermontu ze začátku 19. století

Kdo hledá, ten prý najde. Fulton dokázal o výhodách parolodě přesvědčit Roberta Livingstona. Tomu se díky privilegovanému společenskému postavení, známostem v nejvyšších kruzích a také díky právnickému vzdělání povedlo získat výhradní právo „provozovat parní navigaci na řece Hudson.“ Livingston se s Fultonem dohodl, že tento monopol zúročí provozem zvětšené a zdokonalené verze vynálezcových parníčků pro Napolenona.

To všechno se muselo udát předtím, než dne 17. srpna 1807 vyplul Clermont (jméno nakonec dostal podle Livingstonova panství Clermont Manor, nikoliv podle francouzského Clermont Ferrandu, jak se chybně uvádí) na první plavbu, po níž celkem záhy začala pravidelná osobní doprava. K tomu došlo 4. září 1807. Clermont odjížděl z New Yorku v sobotu v šest hodin večer a vrátil se z Albany ve středu v osm ráno ráno, což znamenalo 36 hodin na každou cestu.

A jaká plavba byla? Loď pod velením kapitána Andrewa Brinka plula proti proudu 32 hodin s posádkou tvořenou dobrovolníky a odvážnými hosty. Následovala dvacetihodinová zastávka v Clermont Manor. Během ní Fulton provedl důkladnou prohlídku parního stroje a lopatek pohonného ústrojí tvořeného dvojicí bočních koles. Pak se parník vydal na zpáteční cestu, která mu zabrala třicet hodin. Loď dokázala bez problémů udržet pětiuzlovou rychlost, nevyskytly se žádné technické problémy.

Úspěná plavba Clermontu předznamenala rychlý nástup paroplavby. Fulton zahájil stavbu dalších lodí podobného typu. První dvě se jmenovaly Car of Neptune a Paragone, následovalo patnáct dalších. Samotný Clermont byl roku 1814 vyřazen ze služby a jeho přesný osud není známý. Fulton zemřel na tuberkulózu o rok později.

Ke stoletému výročí první plavby Clermontu byla postavena jeho přesná kopie, která dalších dvacet let vozila turisty po řece Hudson.

VĚDĚLI JSTE?

Tradice paroplavby u nás má své počátky ve 40. letech 19. století. První parník nesl jméno Bohemia, postavil ho Angličan Joseph John Ruston a jezdil po Labi do Drážďan. Tradice paroplavby v Praze začíná s pokusy průkopníka české techniky Josefa Božka (1782-1835) na parním člunu ve Stromovce. V roce 1865 Pražská plavební společnost získala parník Vltava, což znamenalo začátek osobní lodní dopravy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *